Po skončení krajských voleb a v reakci na ně uvádíme zajímavé dřívější, ale stále aktuální vyjádření kardinála Miloslava Vlka a dokument Konfederace politických vězňů k zákazu komunistické strany

Zákaz zla nenávisti

7. 12. 2009 | Proč jsme tolerantní ke zlu?! Proč necháváme odvar onoho zla, který se projevuje i v běžném životě jako extremismus, agrese a terorismus, šikana v armádě a u mladší generace ve školách či v podobě part mladíků, které terorizují různé vesnice ... ? Proč se tolik rozrůstá politické či stranické sobectví nebo nezvládnutá touha obohacovat se na úkor druhých a společnosti? A kolik negativních jevů je v  naší dnešní společnosti, které vyrůstají přímo nebo nepřímo z nenávisti? Člověk je podstatně určen pro dobro, pro lásku. Zlo a nenávist ho rozežírá zevnitř jako rakovina. Poslání politiků a vlád je přece pečovat o harmonický a perspektivní růst a rozvoj dobra jedince i společnosti a bránit je před zlem. Koketování s jedovatým zdrojem tak závažné nákazy ve společnosti je nezodpovědné.

Já hlasuji pro zákaz komunistické ideologie. Ne z osobní nenávisti ke komunistům, že mě v minulosti tvrdě poškozovali a pronásledovali – to jsem jim jako křesťan už dávno odpustil – ale proto, že jejich ideologie škodí i dnes přímo nebo nepřímo této společnosti, i když už nemá takovou politickou moc. A politici mají povinnost ... Bohužel tu funguje past lidských práv, která neaplikují důsledně měřítka vyššího dobra, pravdy a lásky, a proto se někdy stávají studenou ideologií a mohou se obracet i proti společnosti i proti jednotlivci. Krásná a líbivá hesla velké francouzské revoluce – svoboda, rovnost, bratrství – se v minulém století zvrhla ve svůj opak, protože neměla pevný pozitivní duchovní základ, který by odpovídal pravdě o člověku.

Člověk je ve své přirozenosti zraněn, je nakloněn ke zlému a na tuto svou náklonnost potřebuje lék. A tím může být křesťanství se svým poselstvím lásky a se svými svátostnými zdroji pro člověka. Bohužel Evropa tyto své kořeny soustavně popírá a tím vytváří prostor – přímo nebo nepřímo – pro šíření jiných náboženských směrů a také prostor pro zlo nenávisti, lži a nepravdy ...

Kardinál Miloslav Vlk (odkaz)

Zákaz komunistické strany v České republice

9. října 1991 | Usnesení z prvního zasedání rady Konfederace politických vězňů Československa:

Mnohokrát bylo dokázáno, naposled při událostech v SSSR, že komunistická strana je nereformovatelná, a dostane-li se k moci, stává se z ní organizace krutá a despotická, neštítící se jakýchkoliv zločinů proti lidskosti. Vyvineme proto veškeré úsilí, aby byla KSČ prohlášena za zločineckou organizaci a postavena mimo zákon. Jen tak jsme schopni čelit nákaze, které by mohli podlehnout lidé prostí, bez širšího rozhledu, zvláště v nastávajících letech, kdy se naše národní hospodářství bude uzdravovat z těžké choroby, získané za komunistické totality.

Debolševizaci musíme uskutečnit úplně ve všech oblastech života a společnosti. To znamená:

Odstranění starých komunistických struktur ze státních funkcí a úřadů včetně ministerských křesel, z justice, armády, kontrolních úřadů, tisku, rozhlasu, televize, dále též z vedoucích míst ve výrobě a obchodu. Je nemálo důkazů o jejich záměrném sabotování hospodářských a společenských změn, které by náš stát měly opět přiblížit k úrovni vyspělých států.

Zákaz činnosti ve vedoucích místech by se měl týkat všech bývalých nomenklaturních pracovníků v KSČ, tedy všech, kteří kdy vykonávali v aparátu KSČ jakoukoli funkci bez ohledu, zda byli ze strany později vyškrtnuti nebo vyloučeni, případně se zúčastnili obrodného procesu v r. 1968. Jak známo, ten byl výhradně komunistickou záležitostí a preferoval vedoucí úlohu strany. Sem patří i bývalí komunisté a pozdější případní disidenti - osmašedesátníci - kteří svou pozdější činností nejsou schopni napravit zločiny, jichž se jako skalní komunisté dopustili v době totality, hlavně v padesátých letech. Výjimku mohou tvořit pouze ti, kteří z KSČ dobrovolně vystoupili a dokázali tak svůj definitivní rozchod s touto organizací. Dále se zákaz činnosti týká všech členů Lidových milicí, příslušníků a spolupracovníků StB.

K tomu je nezbytné plošné zveřejnění všech příslušníků StB a jejich spolupracovníků, nikoliv pouze některých spolupracovníků, rovněž tak zveřejnění jmen všech nomenklaturních pracovníků v ostatních oborech, tj. v oblasti výroby a obchodu.
Naši poslanci ve Federálním shromáždění budou prosazovat přijetí zákona o nepromlčitelnosti zločinů proti lidskosti za doby totality, i když podle zákonů v současnosti platných jsou tyto zločiny promlčeny.

K debolševizaci patří též nebytně debolševizace našeho vlastního nitra, našeho chování a uvažování. Slibme si, že ze svých myšlenek i činů vypudíme všechny návyky deformující charakter jednotlivce a tím i celé společnosti, návyky, které jsme do sebe nechtěně infiltrovali pobytem v zamořeném prostředí.