Nedávno jsme obdrželi milý email z farnosti Brno - Bystrc, která je současně i novým sídlem P. Vladimíra Záleského, bývalého faráře Žďáru nad Sázavou II. Všem, kteří se do hodnocení zapojili a přidali své prožitky, velmi děkujeme. Opravdu nás potěšilo!

Jet! Ale jak?

- Pašijové hry ve Žďáře nad Sázavou mají úctyhodnou, více než dvacetiletou tradici. Od té doby, co jsem se o nich dověděl, chtěl jsem tyto amatérské pašije zhlédnout. Souběžně s tím, jak roky běžely, těšil jsem se stále víc a více, jenže jsem se nedokázal vypravit do Žďáru sám, nebo autem s někým známým. Až letos, kdy otec Vladimír vyhlásil skupinovou akci pro celou farnost, přihlásil jsem se neprodleně a těšil jsem se jako malý kluk.

- Já jsem se rozmýšlela, jestli se zúčastnit. Odrazovalo mě počasí a také představa dlouhého stání. Už nejsem nejmladší. Ale když pan farář v neděli, těsně před tím hlásil, že je poslední možnost se přihlásit, rozhodla jsem se jet.

 

O představení

- Už za tmy jsme dorazili do Žďáru, na místo konání pašijí. Bylo velmi větrno, ale nepršelo. Obavu z dlouhého stání rozptýlili pořadatelé (patrně místní farníci), kteří nám nabídli místa k sezení poměrně blízko od „jeviště“, tak jsme i dobře viděli.

- Pašije na louce v sídlišti. Člověk s jistotou neví, jestli kulisy jsou dočasné nebo fungují i ve všedním životě. Příběh začíná. Křest Ježíše a jeho následné skutky, jdou ruku v ruce s jeho narůstající popularitou.

- Úterní večer pašijového týdne otevírá vlídné přivítání početného publika. Dokonale přesvědčivé vstupní audiovizuální pasáži na sídlišti Libušín dominuje výzva Jana Křtitele k obrácení. Je adresována nejen davu herců z Ježíšovy doby, ale stejně tak i početné skupině diváků. V následující hodině se rozehrává působivé představení, kde podmanivou hudbu střídá promyšleně vkládané ticho a dokresluje vynikající nasvětlení jednotlivých částí scény. Také oblečení jednotlivých postav je vyvedeno s neskutečnou dokonalostí. A samotný děj? V mistrné zkratce na sebe navazuje Ježíšův křest, některé zázraky a jiné důležité momenty Jeho veřejného působení. Občas mezi dialogy herců vstoupí hlas průvodce, aby například zdůraznil, že nejde o událost, která se odehrála kdysi dávno, ale o důležitý příběh se zřetelným přesahem do dnešní doby i do životů nás všech.

- Hudba provázející celé pašije je výtečná a úplně nejvíc jsou klavírní pasáže. Hlasy a slova účinkujících jsou nahrané a zesílené přes repráky, aby všichni slyšeli. To pašijím dává jedinečný nádech. 

- Ohromilo mě množství herců, jejich kostýmy, osvětlení celého prostoru a hlavně ozvučení. Všude bylo výborně slyšet. Samotné pašije se mi moc líbily, myslím, že to byla dobrá příprava na liturgii Svatého týdne. Děj – co se dělo s Ježíšem od Květné neděle do nedělního Vzkříšení, samozřejmě, všichni známe. Ale vidět to takhle realisticky, to zanechá v člověku velký dojem. Obdivovala jsem také všechnu tu práci s organizací tolika lidí při zkoušení, přípravách a úpravách kostýmů.

- Napsat, že se mi představení líbilo, by bylo nevýstižné. Jednoduše jsem byl nadšen! Už jenom výběrem místa-amfiteátru, které mi připomnělo první promítané širokoúhlé filmy v našich letních kinech zhruba před 50 lety. Pravda s nepatrnou obměnou, že herci hráli na svahu a diváci stáli na rovině. Všichni herci hráli tak dobře, že mě vtáhli do děje už od samého začátku a svůj silný zážitek jsem si přivezl domů a žil z něho ve Svatém týdnu, a ještě i dnes. 

- Byl to pro nás velký zážitek a umím si představit, že i pro účinkující.

- Závěrečná scéna s Ježíšem v bílém rouchu, kdy se k němu ze všech stran sbíhají ženy, muži i děti v tipťop dobovém oblečení je úchvatná a plná naděje.

 

O počasí

- Žďárské pašije 2024 se pro nepřízeň počasí ruší! S tímto strohým oznámením mohli přijít jejich pořadatelé a v návaznosti na dubnové nejen teplotní rozmary avízované představení zrušit. Neudělali to! Dokázali překonat veškerá úskalí, včetně toho, že do nedělní generálky hercům promluvila sněhové vánice.

- Každý, kdo letošní hry navštívil, si bude pamatovat nevlídné počasí a zimu. Jenže co je to proti nám, kteří jsme se mohli navléknout, zatímco herci, např. představitel sv. Jana Křtitele, Pána Ježíše i další odehráli celou svoji roli nebo alespoň její část bosí a velmi málo odění - jak to předepisovala jejich role. 

- Záplava smutku vrcholí s ukřižováním Ježíše, kdy se jakoby na podtrhnutí situace zvedá chladnější vítr, jenž fouká v silnějších a mírnějších intervalech po celé představení, aby skolil poslední zbytky naší jistoty. S mrazivým zjištěním, že herci měli generálku ve sněhové přeháňce a Ježíš i ostatní dva ukřižovaní mají podle Písma jen bederní roušku i v tomto vichru je obdivuhodné. 

- Zjednodušeně řečeno: výtečná hudba a zvuk, perfektní osvětlení i kulisy. Obdiv k tomu, že herci vydrželi hrát v takovém nečase. Zahráno jako v Národním divadle. Krásné poselství s přesahem do všedních dnů.

 

O poselství

- Odsouzení Ježíše na sebe nedá dlouho čekat a je se slzou v oku zarážející vidět naprosto náhlou změnu postoje široké veřejnosti k Ježíšovi. Zde je vloženo poselství v případě Petra a Jidáše. Oba zradili nebo se vzdálili (stejně jako častokrát ve svém životě my), ale jeden viděl jen jedno špatné východisko a druhý se s pokorou a lítostí vrací s prosbou o odpuštění ke Kristu Pánu. Teď jen rozpoznat i v našich životech tu správnou cestu.

- Bylo tam názorně vidět, jak několik lidí ovládne dav, když začnou křičet „ukřižuj ho“. Dav se ochotně přidává, přestože před pár dny stejný dav nadšeně volal “hosana“. Je to memento i pro každého z nás, že jsme odpovědní za to, co říkáme a jak. Kéž bychom uměli vždycky kolem sebe šířit jen dobré myšlenky, které vedou ke spravedlnosti a pokoji.

 

Příští rok znovu

- Shodou okolností jsem byl ve svých 74 letech stařešinou mezi účastníky z naší bystrcké farnosti. Celé hrané pašije jsem “zvládl“ bez toho, že bych je následně odstonal. 

   A co se tedy stalo s Ježíšem ve Žďáře nad Sázavou? Už nyní se těším, že se nejen s námi setká i v příštím roce! 

- Zážitek je slabé vyjádření. Žďárské pašije nám poutníkům z Bystrce nabídly nádherný prožitek. Velké poděkování posíláme všem hercům i organizátorům, kteří k přípravě a

realizaci této úchvatné podívané s výrazným evangelizačním přesahem jakkoli přispěli.

 

Bůh žehnej vám všem i tomuto dílu. DĚKUJEME! 

 

Vděční farníci z Brna-Bystrce (o své dojmy se podělili farníci Eva, František, Pavel a Antonín)

 

V Brně 10. 4. 2024

Foto: Jiří Přichystal