Informace o křtu

    Křest je první a základní svátost, která se v Kristově církvi uděluje. Bez přijetí křtu nemůže nikdo přijímat žádné jiné svátosti. Ve křtu Bůh odpouští člověku dědičný hřích (příp. i hříchy osobní, je-li člověk křtěn v dospělosti) a člověk se stává křesťanem. Křtem se tak člověku otevírá brána do nebe, člověk se stává dědicem Božího království a milovaným dítětem Božím. Křtem je člověk začleněn do katolické církve se všemi právy a povinnostmi, které k tomu patří. Proto se má křest uskutečnit ve farnosti, ve které rodina žije a účastní se farního života. Ve křtu je dáno člověku do duše nesmazatelné znamení toho, že patří ke Kristu, že je údem tajemného mystického těla Kristova. Člověk ve křtu získává duchovní dary. Jsou to dary víry, naděje a lásky. Křest je vždycky rozhodnutím se pro víru a pro život z víry. Být křesťanem je mimořádný dar, proto pokřtěný žije neustále v hluboké vděčnosti Bohu za toto vyvolení.

 

Mám zájem o křest pro své dítě

 Chtít křest pro své dítě je krásná věc. Znamená to chtít pro něj nový život se vzkříšeným Ježíšem Kristem, život, který se otevírá do věčnosti, Boží požehnání a ochranu před zlem.

1. Chtít pro své dítě křest ale také znamená zavázat se k výchově k víře, k osobnímu vztahu s Ježíšem, k modlitbě, k lásce k Bohu a k lidem. Znamená to také (nově) se rozhodnout a uspořádat svůj vlastní život podle evangelia.
2. Aby bylo možné křest zrealizovat, je třeba setkat se s knězem v místě bydliště a domluvit s ním vše potřebné.
3. Před křtem se uskuteční několik setkání rodičů a kněze, na nichž se proberou základní věci víry, života podle víry, významu křtu i jeho praktické realizace. Vyplní se také patřičné dokumenty pro zápis do matriky.
4. Při křtu je potřeba kmotr či kmotra, jehož úkolem bude za svého kmotřence se modlit a rodičům pomáhat s vedením dítěte k víře. Kmotrem může být pouze dospělý člověk, který byl "uveden do plnosti křesťanského života svátostmi křtu, biřmování a eucharistie; ať žije podle víry, jak to odpovídá úkolu, který má převzít."
5. Ke křtu bude potřeba pořídit bílou křestní roušku a křestní svíčku. Křestní svíce se uchovává dítěti ke dni prvního svatého přijímání, kdy si ji při mši sv. znovu zapaluje.

POKYNY PRO RODIČE A KMOTRY

Církev může křtít malé děti jen tehdy, jestliže rodiče žijí životem víry. 

• O křest dítěte žádají rodiče či aspoň jeden z rodičů, ne babička nebo dědeček
• Křest je rozhodnutím se pro víru a pro život z víry. Proto je nutné, aby aspoň jeden z rodičů byl pokřtěný a zavázal se, že bude své dítě vést k Bohu slovem i životem. Malé děti se křtí na víru rodičů.
• Před vlastním křtem je třeba účastnit se přípravy – rozhovoru o křtu, o víře a životě z víry. Délka přípravy je podle stavu víry rodičů.
• Ke křtu dítěte si rodiče vybírají kmotra, který dovršil 16. rok svého života, měl by být praktikující katolík, tzn. musí být pokřtěn, biřmován (nebo mít úmysl v nejbližší době přijmout svátost biřmování), žije-li v manželství, tak církevně uzavřeném, a vede řádný křesťanský život.  Stačí jeden kmotr nebo kmotra, jsou-li dva, měli by to být muž a žena. Pokud dotyčná osoba některý z těchto požadavků církve nesplňuje, stává se svědkem křtu.
• Křest má být v té farnosti, ve které žije rodič s dítětem. Křtem se totiž pokřtěný přičlení do konkrétní farnosti. Pokud bydlištěm žadatelé spadají do jiné farnosti, tak je nutné donést potvrzení svého faráře, že souhlasí se křtem v jiné farnosti.

 Známkou toho, že rodiče žijí z víry je, že:

• žijí v církevně platném manželství (tj. uzavřeném v kostele před katolickým knězem nebrání-li tomu nějaká kanonické překážka – civilní manželství pro pokřtěného je neplatné); pokud tomu tak není, je možné, aby si tyto svátosti doplnili
• slaví každou neděli spolu s celou farností mši svatou
• doma se společně modlí
• přistupují pravidelně ke svátosti smíření a ke stolu Páně

Katolická církev může pokřtít jen na katolickou víru, tedy pokřtěný v katolické církvi je katolickým křesťanem se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají. Katolický kněz může pokřtít dítě tehdy, je-li alespoň jeden z rodičů katolický křesťan.

Zásady při udílení svátosti křtu dětem

podle Kodexu kanonického práva

První a nezbytnou podmínkou je, aby alespoň jeden z rodičů byl pokřtěn v katolické církvi.

Kán. 868 § 1: Aby dítě bylo dovoleně pokřtěno, je dále třeba:

souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich, popřípadě někoho z těch, kdo jsou zákonně na jejich místě,

opodstatněná naděje, že dítě bude vychováno v katolické víře. Pokud tato naděje chybí, odloží se křest podle předpisu partikulárního práva a důvod se oznámí rodičům.

Kán. 784 § 1: Aby byl někdo připuštěn jako kmotr, je třeba aby:

• byl katolík,
• přijal svátosti biřmování a svaté přijímání,
• vedl život odpovídající víře a převzatému úkolu kmotrovství (církevně uzavřené manželství).

Mám zájem o křest pro sebe

1. Základní podmínkou křtu je víra. Kdo uvažuje o křtu, měl by být ochotný stále více poznávat Boha Otce, Syna i Ducha svatého a svou víru prohlubovat a rozvíjet. To neznamená, že se musí stát ve víře supermanem.
2. Prvním praktickým krokem by měl být kontakt s knězem v místě bydliště nebo s tím, který je jiným způsobem dostupný (například blízko, školy, práce atd.) a s ním svou touhu po životě s Bohem a po křtu probrat. Je možné také kontaktovat někoho známého – věřícího katolíka, který setkání s knězem zprostředkuje.
3. Před samotným křtem je třeba s církví projít několikaměsíční cestou zrání a prohlubování víry, poznávání Krista i církve. Toto období se nazývá katechumenát (období vyučení se) a trvá minimálně jeden rok. Ten, kdo se připravuje na křest, je také liturgickým obřadem přijat mezi "katechumeny", čímž se vyjádří, že on směřuje ke křtu a také že církev s ním počítá a modlí se za něj.
4. Všechny praktické záležitosti týkající se samotného křtu se proberou v závěru přípravy těsně před křtem. Křest dospělých se koná nejčastěji o velikonoční vigilii, kdy si církev připomíná vzkříšení Ježíše z mrtvých.