Dětský areál na Libušíně ve Žďáře nad Sázavou se v úterý 7. dubna 2009 od osmé hodiny večerní opět stal dějištěm pašijové hry „Co se stalo s Ježíšem?“. Pořadatelem této jedinečné, tradiční a nadregionální akce je Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou. Podle některých odhadů se letošního představení účastnilo až osm tisíc
Přes dva měsíce probíhala intenzivní příprava na letošní pašijovou hru „Co se stalo s Ježíšem?“. Pozdější termín velikonočních svátků živil v pořadatelích naději, že se letošní jubilejní desáté představení bezpochyby uskuteční. Pro naprostou nepřízeň počasí (od roku 1998) se nekonaly pouze dva ročníky. Od účinkujících byly na zkouškách jasně slyšet hlasy: „Koneckonců, když se loni představení zvládlo na sněhu, tak už nás nic nezastaví !“
Test odvahy letos začal právě při zkouškách, kde byli žďárští farníci obtěžováni deštěm a sněžením. Ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehce na bojišti. Přesně 252 amatérských herců se v úterý 7. dubna za nádherného téměř letního počasí postavilo na „kopečky“ a zahrálo, jak nejlépe umělo, příběh o životě, smrti a slavném zmrtvýchvstání Ježíše z Nazareta. Závěrečný srdečný potlesk diváků , slova chvály , děkovné dopisy či SMS, to vše potvrzovalo, že se letošní hra povedla a chytila za srdce. Posláním hry je evangelizace, představení stále živé křesťanské historie. Jak řekl v úvodu zakladatel hry P. Ervín Jansa: „Celá hra je o lásce, o lásce Boha k lidem.“
Každý rok se snažíme hru něčím vylepšit. Upravovala se choreografie, vylepšovaly se kostýmy. Díky finanční podpoře jsme mohli pro letošek vybudovat nový palác Piláta, když už na tom původním zapracoval zub času. Sám představitel Ježíše se svými kamarády truhláři vytvořil nový palác, který lahodil očím pozorných diváků. Příprava na úterní představení začala sobotní celodenní stavbou kulis, nedělním zkoušením a večerní generální zkouškou. Souběžně probíhaly další přípravné práce, které nebyly nikde vidět, ale bez nichž by se hry nikdy neuskutečnily. Jak říkala jedna z obyvatelek nedalekého pečovatelského domu: „Vidět v dnešní době tolik lidí dělat něco pro druhé ve vlastním volném čase a s takovým zapálením, není obvyklé. Je na vás krásný pohled!“.
V našem podání pašijí nejde o jednotlivé role, nejde o to, kdo bude první, či druhý. Každý z účinkujících, včetně technického zázemí má svoji důležitou a jedinečnou roli. Tato pravdivá slova zaznívala při přátelském posezení všech protagonistů žďárských pašijí následující den. Celé společenství je jako jedna dobře fungující firma.
Celá akce by se neobešla bez finančního zajištění. Kromě vlastních prostředků farnosti byla akce podpořena i příspěvky z Města Žďár nad Sázavou, kraje Vysočina a Ministerstva kultury ČR. Všem donátorům patří velký dík za podporu. Akci si již nelze představit bez pomoci Biskupského gymnázia, Střední školy gastronomické A. Kolpinga a Kolpingova díla ČR ve Žďáře nad Sázavou. Upřímné díky však patří také divákům. Jejich přítomnost a vnímavé prožívání představení je stimulující energií pro všechny účinkující.
Věříme, že jsme naším upřímným představením, do kterého se každý snažil dát kus svého srdce, udělali radost Vám všem! Bude nám potěším, setkat se s Vámi příští rok opět při pašijové hře před Velikonocemi. Tentokrát to bude v úterý 30.3. 2010.
Zapsal: Ladislav Bárta, setník římského vojska